Část II.
Není nad to vyvracet zažitá klišé a mýty, které se pojí s tzv. ideálním švihem, postojem a vůbec hrou. Třeba mít na paměti, že každý hráč je individualita a každému sedí něco jiného. Pojďme si rozebrat pár „zaručených pravd“.
Můj nápřah není správně
Zamyslete se nad tím... Co to znamená „správně"? Kdo to rozhodl? A na čem bylo toto rozhodnutí založeno? Třeba existuje možnost, že forma nápřahu není až tak důležitá. Bylo by přece divné, kdyby existoval jen jeden jediný „správný" styl nápřahu pro všechny hráče.
Můj nápřah je příliš dlouhý/krátký
Gratuluji – hrajete podobně jako řada světových profesionálů. Koneckonců, kdo rozhodl, že nejlepší nápřah je ten, kdy je hůl rovnoběžně se zemí? Předdefinovaný ideální švih v reálném světě neexistuje. Každý jsme jiný a snaha vejít se do norem a škatulek nám jen ubírá čas, který jsme mohli strávit odstraňováním skutečných chyb ve švihu.
Existuje mnoho dalších mýtů jako například „při švihu se nesmím moc hýbat", „nesmím při švihu ohýbat levou ruku" (někteří hráči to dokonce používají jako techniku pro zajištění delšího odpalu), „vypadl jsem z postoje" (což není problém, pokud se odpal povedl). Většinu těchto „problematických" či „špatných" pohybů používají profesionálové každý den. Jak je to možné? Protože golfový trénink není o mechanice tělesných pohybů.
Největší rozdíl mezi profesionálem a amatérem je ve způsobu, jakým hůl odpálí míček. Ano! Nejdůležitější část celého golfového švihu je odpal. Není řeč o pozici těla při odpalu, ale o tom malinkatém prostoru, kde se míček a hůl navzájem setkaly a skrze který na sebe působí.
Učí se snad dítě mechaniku toho, jak vložit vidličku do úst, aby dosáhlo účelu (najedlo se)? Odpověď víme všichni, protože při jídle neučíme děti způsoby, jak správně ohýbat ruku a zápěstí. Kdepak – funkce předchází styl.
Když technika vznikne jako důsledek určité funkce, je potom mnohem přizpůsobivější. Pokud upřednostníte dosažení určitého cíle, tedy funkci před stylem, váš mozek si sám bude koordinovat všechny nutné proměnné do správného mixu, aby cíle bylo dosaženo. Nakonec je třeba říct, že ačkoliv je styl důležitý, jeho zlepšení by nemělo být tím hlavním smyslem golfového tréninku.
Jakákoliv změna stylu musí sloužit nějakému účelu – buď zlepšit odpal, zlepšit opakovatelnost dobrého zásahu míče, anebo snížit zátěž na pohybové ústrojí. To je vše. Neměli byste dělat změny ve švihu jen proto, že vypadají lépe, nebo proto, že se tím přiblížíte stylu svého oblíbeného golfisty.
Shrnutí
• Existuje mnohem širší hranice pro akceptovatelný styl švihu, který bude plnit svou funkci.
• Spousta věcí, které jsou přijímány jako nezbytné základy, nejsou nic víc než pohádky.
• Profesionálové se učí dovednosti, ne mechaniku – pracujme tedy na rozvíjení dovedností.
• Dovednost neznamená technika/mechanika.
• Styl vychází z funkce.
• Změny techniky by měly být podmnožinou tréninkového programu, nikoliv jeho základem.
• Golfista je více než jen styl jeho švihu. Snažit se o zlepšení v golfu na základě zlepšování vlastního stylu je krátkozraké.
Autor: Adam Young působí jako trenér v Akademii Davida Leadbettera ve španělském resortu La Manga Club, je autorem tréninkového programu „The Strike Plan" a úspěšné knihy tipů založených na výzkumech z oblasti motoriky „The Practice Manual".
Zdroj: GolfInfo